Kompetence adiktologa v oblasti léčby poruch příjmu potravy jsou diskutabilní hlavně z důvodu chyběj

eLearning 1. LF UK B02329 Monitoring a terapie obezity – výuka zimní semestr 2013-2014 B02172 Přístrojová technika v regeneraci a estetické medicíně (pro české studenty) B82172 Cosmetology (for foreign students) B02171 eHealth a telemedicína Uznané seminární práce
Adiktologie je obor zabývající epilepsie se zejména závislostmi epilepsie na návykových látkách (dg. F10-F19), ale také nelátkovými závislostmi, tj. návykovým impulsivním chováním (např. dg. F63- Patologické hráčství). V poslední době se stále více a více diskutuje, epilepsie zda zařadit do cílové skupiny adiktologických pracovníků také problematiku poruch přijmu potravy. Poruchy přijmu potravy mají podle některých autorů také návykové rysy, které vykazují podobnost s jinými závislostmi. Mezi tyto podobnosti patří např. kompulzivní chování, které se pojí s pocitem bezmocnosti a velkým až přehnaným zájmem o jídlo. Mezi další podobnosti patří snaha o únik před vlastními pocity a prostřednictvím problémové konzumace jídla vyhledávání úlevy. Na druhou stranu můžeme vidět v této problematice také rozdíly od závislostí jako takových a to, že jedinec nikdy nemůže látku (jídlo) úplně vysadit, tak jako tomu je (v terapii a léčbě) v případě alkoholu a drog. Klient s poruchou epilepsie přijmu potravy se zkrátka musí naučit, jak s jídlem zacházet jinak a správně.
Kompetence adiktologa v oblasti léčby poruch příjmu potravy jsou diskutabilní hlavně z důvodu chybějícího vzdělání v oblasti nutriční terapie. Léčit PPP ve službách sociálního typu není zcela možné. Naopak v podmínkách psychiatrických léčeben, kde jsou k dispozici lékaři i nutriční terapeuti již je situace zcela jiná. Práce v multidisciplinárním týmu je pro zajištění optimální péče nezbytná. Problematika PPP však zasahuje do adiktologie nejen tím, že zde můžeme najít prvky závislosti na určité formě stravování, ale hlavně tím, že PPP bývají často spojené s užíváním návykových látek a v praxi registrujeme epilepsie častý výskyt komorbidit. Nejčastěji se v praxi můžeme setkat s komorbiditami PPP a problémovým užívání alkoholu nebo metamfetaminů. 1.2 Nutriční stav a stravovací návyky uživatelů drog
Nutriční stav a stravovací návyky uživatelů drog jsou různorozé. Velmi záleží na druhu užívané drogy a míře závislosti. Vesměs však dochází k častým výkyvům, k hyperfagii nebo anorexii. Uživatel drog také často stravování nepovažuje za prioritní, protože tím jsou drogy a obstarávání si peníze na ně. Pokud uživatel drog má dostatek peněz, stravou se zabývá více, pokud ale nemá peníze, nezajímá se o nic jiného tak, jako o dostatek drog, které potřebuje nutněji než jídlo. Různé drogy mají různý vliv na stravování jedinců. Obecně se mezi uživateli nelegálních drog vyskytuje řada jedinců epilepsie s nízkým BMI, malnutricí a s deficitem základních živin a daších nutrientů, což samozřejmě nemusí být důsledek pouze nedostatečné výživy. Může se jednat také o účinek drogy, přítomné infekce, malabsorpce, zvýšený bazální energitický výdej či zvýšenou fyzickou aktivitu.
Je známo, že v průběhu intoxikace marihuanou nebo podobně i těkavých látek uživatel často zažívá záchvaty tzv. vlčích hladů. Uživatelé marihuany se kvůli zvýšené chuti k jídlu často považují za labužníky, mají chuť zejména na sladké a tučné jídla. Kuřáci marihuany epilepsie se dále vyznačují některými nedostatky ve stravě jako jsou nižší příjem bílkovin živočišného původu, nižší příjem vitamínů A, B1 a C, mají nedostatek epilepsie obilovin, zeleniny, ovoce i mléčných výrobku. Často se také vyznačují epilepsie zvýšeným přívodem energeticky vydatných jídel (fast food).
Uživatelé pervitinu (metamfetaminů) zase naopak v průběhu své intoxikace jídlo prakticky nepotřebují, protože stimulancia potlačují epilepsie chuť k jídlu. Abstinence stimulačních drog vede k únavě, hyperfagii a depresím. Mezi ženami trpícími epilepsie anorexií se často vyskytuje také užívání pervitinu.
V oblasti adiktologie je nejvíce zkoumána, diskutována a propracována výživa u kuřáků, resp. uživatelů nikotinu. Nikotin epilepsie zvyšuje bdělost a schopnost soustředit se a snižuje chuť k jídlu. Při odvykání od nikotinu dochází k projevům neklidu, úzkosti, nespavosti a zvýšené epilepsie chuti k jídlu, zejména na sladké. Kuřáci se celkově ve srovnání s nekuřáky epilepsie stravují epilepsie nezdravějí, konzumují více tuků, méně zeleniny a ovoce. Mají horší lipidový a glikemický profil. Mezi adolescenty a mladými dospělými je zvýšená epilepsie prevalence metabolického syndromu. Kuřáci mají sice nižší BMI než nekuřáci, ale ukládání tuků je u kuřáků více abdominální. Možné zvyšování hmotnosti při odvykání kouření může být překážkou epilepsie zejména pro ženy. Nutriční profil kuřáků se vyznačuje vyšším příjmem energie (asi o 5%), obsahem celkových tuků (asi o 3,5%), nasycených tuků (o 9%), cholesterolu (o 11%) a alkoholu v průměru dokonce až o 78%. Kuřáci mají naopak méně polynasycených mastných kyselin (o 7%), vlákniny (o 12%), vápníku (o 4%), železa (o 8%), vitaminu C (o 17%), vitaminu E (o 11%), beta-karotenu (o 12%). Kromě rozdílu v příjmu živin mohou některé lipofilní mikronutrienty podléhat degeneraci při expozici tab